22.2.2025  Po skoro 22 měsících jsem se postavil opět na start maratonu, v Ostravě Třebovicích. Pomalu jsem už přestával doufat, že se ještě někdy pořádně rozběhnu. Maratonky jsem v uplynulé době spíš vyměnil za bycykl. Bolavému kolenu změna asi prospěla, někdy vloni na podzim jsem opět nazul běžecké boty a s úlevou jsem zjistil, že to jde. Pomalu jsem se začal rozbíhat, nechtěl jsem nic uspěchat. V lednu jsem měl na kontě naběháno 250 km. "Tak to je tak akorát dost, abych se porozhlédl po nějakém maratonu", pomyslel jsem si. Vždyť absťák byl velký. Do oka mi padl Memoriál Františka Ohery v Ostravě Třebovicích. Na startu to byla směsice očekávání, natěšenosti, ale i obav, jestli maraton zvládnu. Obavy ale nebyly naštěstí na místě. Za slunečného počasí kilometry v pohodě ubíhaly, půlmaraton jsem měl za 2:20:35. Od 32. kilometru únava už zapracovala, mírně jsem zpomalil, ale výsledný čas 4:50:20 byl nad očekávání. V cíli velká euforie, jsem zas zpátky!!!

23.3.2025 Pěkně se to dneska sešlo. Dosažení dvojitých Kristových let a zároveň účast na maratonu v kyperském Limassolu. Jako bonus navíc bylo, že jsme se s Radkem poprvé spolu postavili na start maratonu. O to větší zážitek. Spokojenost veliká. Já jsem si zlepšil o pár minut můj nejlepší "pooperační" čas a Radek si též zaběhl svůj osobák.

4.5.2025 První květnovou neděli se už tradičně pořádá Pražský maraton. Jelikož mně to momentálně trošku běhá, nemohl jsem se neúčastnit. Moc jsem se těšil, na úžasnou atmosféru. Na to, že se opět setkám se známými tvářemi, se kterými jsem se dlouhou dobu neviděl. Navíc před startem jsem měl spicha s Petrem Kubištou a Míšou Dimitriadu, se kterou jsem prožil krásné ultramaratónské roky. To jsem ještě netušil, že si mě vezme pod patronát. Maraton jsem chtěl rozbíhat na pohodu někde kolem 6:15 až 6:30 na km, abych se dostal na výsledný čas někde k 4:35 - 4:45. Jenže Míša mě propašovala /já vím, to by se nemělo/ do sektoru A kousek za starovní čáru/měl jsem H/. A že musím běžet po startu s nimi. Protočily se mi panenky. Můj plán vzal za své. Na Garminech mně naskakovaly časy kolem 5:30 na km. Tak tohle nemůžu dlouho vydržet, pomyslel jsem si. Kilometry rychle ubíhaly, ani jsem je nestačil vnímat. To bylo způsobeno jednak atmosférou v centru Prahy, ale hlavně tím, že jsme si nestihli před startem všechno povědět, takže konverzace pokračovala i při běhu. Můj nesmělý odpor k tak rychlému běhu nedopadal na úrodnou půdu. Míša mě popoháněla pořád dál. Dobrá, říkal jsem. Snad takhle vydržím na půlku a pak zvolním. Vy si klidně v tomhle nastaveném tempu pokračujte dál. Půlmaraton jsme "proletěli" za 2:00:18. Marně vzpomínám, kdy jsem takhle rychle rozbíhal maraton, snad před čtyřmi lety. Cítím, že takhle nastavené tempo už dlouho nevydržím. No s Míšou a Petrem jsem držel krok někam k 25. kilometru, po té se mi začali vzdalovat v houfu běžců. Můj průměr na kilometr postupně padal přes 6 min. Maraton začal postupně víc a víc bolet tím spíš, že začatek byl pro mě přepálený. Ale nějaká výrazná krize mě naštěstí nepostihla. S vědomím, že si běžím pro nejlepší čas za poslední čtyři roky a že pochybuju, že se ještě někdy takhle vybičuju k takovému výkonu jsem běžel závěrečné kilometry. Čas 4:12:48 předčil veškeré mé očekávání. V cíli absolutní spokojenost í díky tomu, že jsem běh přežil ve zdraví a že tedy můžu plánovat další účast na maratonech.

14.5.2025 Netradičně ve středu jsem vyrazil na další maraton do Olomouce. Katedra informatiky Univerzity Palackého měla sportovní den a při té příležitosti pořádala již 10. ročník Memoriál Jiřího Hronka. Pod tímto názvem se skrývá již 10. ročník běhu olomouckými sady. Pořadatelé ve Smetanových a Čechových sadech vytyčili okruh o délce necelých 3,3km. Na výběr bylo možno běžet trať 5 nebo 10 km, půlmaraton či maraton. Primárně je závod pořádán pro študáky univerzity, ale účast běžců mimo je možný. A když jsem ve startovce viděl pár přihlášených "čárkařů", neváhal jsem s přihláškou. No aspoň já děděk nebudu osamocen mezi študáky. Trať maratonu tedy tvořilo necelých 13 okruhů. Start v 9 hod, účast hojná. Podle znalců rekordní, hlavně na kratších tratích. Počasí slibovalo slunečno,  teplota se postupně měla vyhoupnout někam k 23 stupňům. Naštěstí trať v parku je hodně zastíněna. Před startem jsem byl rozhodnut rozběhnout maraton opatrně, pokud možno na pohodu, abych se nějak výrazně nezničil a ještě mně po doběhu zbyla chuť na pivo. A tak se taky stalo. Můj 366. maraton a čas 4:47:37.

31.5.2025 Poslední květnovou sobotu jsem si udělal rychlý výlet do Žiliny na maraton. Nočním rychlíkem tam a o půl sedmé už jsem stál na startu. Maraton pořádal Miro Ščibran pod názvem MŠ Hamburg 53/9. Běželo se na 3,5 km dlouhé, rovinaté trati podél Vodního díla Žilina. To znamená 3,5km tam a zpět, a to vše šestkrát, plus jako bombónek na závěr zbývajících 195 metrů. Díky tomu, že jsem vystartoval tak brzy jsem se vyhnul odpolednímu prudkému sluníčku a teplotám přes 20 stupňů. Mým cílem bylo, tak jako v posledních maratonech, ho zaběhnout pod 5 hodin. Takže s časem jsem 4:48:04 jsem nadmíru spokojen. 

8.6.2025  Nejen maratonem živ je maratonec. Když mně v sobotu odpoledne napsal Radek, že jede v neděli si zaběhnout terénní běh v Cháborech na 10 km a jestli nechci taky běžet, tak původně jsem zaujmul odmítavé stanovisko. To by bylo na mě moc rychlý a nechce se mi moc běhat v terénu. No ale pak se mi to postupně rozleželo v hlavě, zkusil jsem sehnat na netu nějaké informace o běhu a na večer jsem už byl rozhodnut se zúčastnit. Tak mě prosím ráno vyzvedni, píšu Radkovi. Jdu do toho. Ono to s tím terénem není tak hrozný. Běží se tři kola po 3,3km a zhruba 2/3 tvoří asfalt, ostatní polní cesty. Celkové převýšení 150 metrů, tedy 50 na kolo. Na startu se nás sešlo 44 běžců 10 km trasy. Začínám opatrně, většina chrtů je přede mnou. První kolo za 18:40 slibuje, že bych mohl být v cíli pod 1hod. Druhé za 37:35 mě v tom utvrzuje. Přede mnou už je velká mezera, za mnou v závěsu dva běžci. Ale mám dost sil, takže je v posledním stoupání setřesu. V cíli se mi zastavil čas na 56 min a 34 s. A to stačilo na 2. místo mezi mladými dědky 65 - 74 r. S Radkem v cíli oba koukáme na Garminy a konstatujeme, že nám oběma ukázaly trať o 500 metrů delší. No vida, na čisté desítce by čas byl o chlup lepší. Nakonec velká spokojenost, nepočítal jsem, že bych se mohl dostat pod hodinu.

22.6.2025  O tomto víkendu bylo na výběr ze tří maratónů - Vestec u Prahy, Brno anebo Kolín. Přednost dostal Kolín. Běží se tady obrátkově po cestičkách, pěšinkách, polních cestách a částečně i po asfaltu podél Labe s obrátkou na kolonádě v Poděbradech. Počasí slibovalo letní počasí ke třiceti stupňům. Naštěstí jsem vybíhal o půl osmé, takže ten pravý hic jsem si užíval až v cíli. Před startem jsem nedoufal v čas pod pět hodin, přeci jen trať vedla z převážné části terénem a k tomu to vedro. Ale první půle ubíhala svižně a když jsem měl v Poděbradech na půlce mezičas 2:14:28 doufal jsem, že by to pod pět hodin mohlo být. V druhé půli tedy klasicky zpomalení, ale s časem v cíli 4:49:52 jsem nad míru spokojen.

29.6.2025 Ctyři roky jsem chyběl na Moravském ultramaratonu /což je 7x maraton v sedmi dnech/. Nedalo mi to, a přihlásil jsem se alespoň na první etapu. Jednak jako test, jestli koleno vydrží a taky se pozdravit se známými tvářemi, kteří se kolem MUMu každoročně pohybují. Dopadlo to výborně, maraton jsem absolvoval zdárně bez úhony a k tomu parádní atmosféra.

12.7.2025  Po šesti týdnech opět rychlý výlet do Žiliny na maraton pod názvem MŠ Hamburg 55/11. Předpověď slibovala déšť, to se naštěstí nevyplnilo, příjemně teplo. Půlmaraton za 2:16, klasika. Pak zpomalení a spokojenost s výsledným časem 4:46:07

27.7.2025 Po čtyřech letech jsem se postavil opět na start ultra, 24 hodinovky v Kladně. Běh byl zároveň i Mistrovstvím republiky. Běhá se zde na kilometrovém okruhu v areálu stadionu Sletiště v nádherné atmosféře, kterou umí každoročně vytvořit pořádající Sri Chinmoy Marahon Team. Klíčem k úspěchu pro mě zde vždy bývá počasí, letos bylo milosrdné. Tradiční "horúčavy" vystřídaly teploty lehce nad 20 stupňů, jen toho deště mohlo být méně. Dvakrát nás v noci skropily několikahodinové deště. K závodu jsem nastupoval s respektem, zda jednodenní nápor vydrží operované koleno. Obavy naštěstí nebyly na místě. Druhé místo mezi veterány 60 - 69 let s výkonem 144,9 km mi bylo odměnou. 

14.8.2025 Když nemúžeš v noci spát, do Berouna jeď si zaběhat /není z mé hlavy/. Aneb, MH noční maraton v Berouně, který pořádá Mirek Hasal. Běhá se zde na 423 metrů dlouhém okruhu, takže je potřeba uběhnout 100 koleček. Ač polovina srpna, předpovědi slibovaly tropickou noc. Na startu ve 20 hod teploměr ještě ukazoval 29 stupňů. O půlnoci 23 stupňů. Horké tedy bylo kroužení po ovále. V půlce bylo jasné /2:26:00/, že dneska to nebude pod 5 hod. Horká noc vykonala své, výrazné zpomalení. S časem 5:19:24 tedy velká spokojenost není. 

23.8.2025  V sobotu 23. srpna se mi objevilo volné okénko a tak jsem se ho rozhodl využít k tomu, že jsem se už po třetí letos rozjel do Žiliny na MŠ Hamburg. Tedy už známé prostředí, trať 3,5 km dlouhá podél Vodního díla se absolvuje 6krát plus na závěr ještě 195 metrů aby byl maraton úplný. V sedm hodin na startu jsme se postavili i čtyři běžci z Česka. Počasí přálo, ráno kolem deseti, v poledne při doběhu asi 18 stupňů. No brzy po vyběhnutí jsem cítil, že to tentokrát nebude ono. Průběžné mezičasy ukazovaly, že horko těžko budu atakovat pětihodinovou hranici. Nakonec jsem za ní zaostal o pět minut. Ale jinak spokojenost, jak se říká: "Každá čárka se počítá". Byl to pro mě celkový 373. maraton a letošní 11. Hodnocení pak proběhlo v místní hospůdce. Nakonec tedy úspěšný výlet.

7.9.2025  První zářijovou neděli jsem vyrazil do Berouna popřát Mirkovi Hasalovi k jeho 60. narozeninám. Stalo se již tradicí, že při této příležitosti pořádá narozeninový maraton.Trať maratonu je už roky osvědčená. Asfaltová inlajnová dráha kolem fotbalového hřiště dlouhá 422 metrů, tedy nás čekalo přesně 100 koleček. Na startu v 9 hod ještě docela chladno, mlha. Poté sluníčko začíná pomalu vykukovat, teplota se pak přehoupne lehce přes 20 stupňů. Zpočátku v tom chladnu se mi běží dobře, půlmaraton za 2:19 nasvědčoval, že by to mohlo být pod 5hod. V druhé půlce lehce zpomaluju, ale na pohodu si dobíhám pro čas 4:47:37.

13.9.2025  Týden po Berounu vyrážím opět za Prahu, tentokrát do Kladna. Čeká mě osm koleček v areálu stadionu Sletiště a přilehlém lesoparku Lapák. Počasí příjemné do 20 stupňů, občas se z poza mraků vyklube sluníčko. Na startu necelá stopadesátka běžců, mezi nimi kupa známých se kterými se stihnu pozdravit. Asi to způsobila ta masa běžců, vybíhám rychleji než obvykle. Běželo se ale dobře, tak jsem to tak nechal. Půlka za 2:13 vypadala z mého pohledu nadějně. Sice lehce zpomaluju, ale dá se očekávat dobrý výsledný čas. V cíli 4:33:40 a maximální spokojenost, druhý nejlepší čas od operace kolene.

5.10.2025 První říjnovou neděli se tradičně koná můj skoro domovský maraton v Hradci Králové, letos zároveň vyhlášený jako veteránské mistrovství republiky. Počasí takřka ideální, 12-13 stupňů, většinou pod mrakem. Na start maratonu se přihlásilo přes 300 běžců. Na startu se potkávám a zdravím se známými tvářemi. Trať maratonu vede od Malšovického stadionu do Hradeckých lesů, tam tři skoro desetikilometrové okruhy a zase zpět. Po startu se mi běží skvělě, kilometry dávám pod 6 minut. Menší kaňku na závodu vidím v tom, že při vbíhání do druhého okruhu se v mísíme do davů půlmaratonců /na startu přes2800 běžců/, kteří startovali později. Metu půlmaratonu dávám za 2:11, tak to bych mohl atakovat 4:30, ale nesměl bych výrazně zpomalit. Postupně je ale únava znát, zpomaluju, kilometr dávám k sedmi minutám. Nakonec cíl protínám v čase 4:35:51, i tak spokojenost. O to víc že ve veteránské kategorii nad 65 let se umisťuju na 3. místě a získávám ta bronz z mistrovství republiky.

25.10.2025 Na Zlatý maraton Emila Zátopka v Ostravě jsem se těšil, někdy po půl roce se na start maratonu opět postavím spolu s Radkem. Po pravdě, spolu jsme ale na vítkovickém stadionu mezi třístovkou startujících nestáli. Radek se protlačil na čelo startujícíh, chtěl se co nejvíce přiblížit tříhodinové hranici. Mně by stačilo opět atakovat 4:30, postavil jsem se někam do poslední stovky startujících. Trať maratonu tvořil jeden velký okruh Ostravou, teplota příjemná, kolem deseti stupňů, nepříjemný bude v druhé polovině závodu silný protivítr, který srážel dosažené časy. Po startu jsem na mé poměry vypálil docela ostře, kilometry jsem dával pod 6min na kilometr. 5 km za 29 min, 10km za 58 min, půlmaraton za 2:04 signalizovaly, že bych se pod 4:30 mohl dostat. Po půlce tadiční zpomalení na kterém se podepsal i protivítr. Do cíle na vítkovickém stadionu dobíhám v čase 4:26:19, takže spokojenost. Můj druhý letošní nejrychlejší maraton.I Radek si vytváří osobák, na 9 minut se přiblížil ke třem hodinám.

1.11.2025 První listopadovou sobotu jsem se rozjel do Plzně na další maraton. Na atletické dráze zde pořádal Vlasta Šroubek tradiční čtyřiadvacetihodinovku a v rámci ní bylo možno si zaběhnout i maraton, což představovalo uběhnout 105 koleček a ještě k tomu půlku. Šroubek s pořádáním vyrukoval až někdy 14 dní předem, řada běžců už měla na tento termín jiné plány, takže se nás na startu sešla jen necelá dvacítka běžců. Tentokrát rozbíhám opatrně, nemám v úmyslu trhat nějaké rekordy. Půlka za 2:19 tomu odpovídá a jediný cíl pro mě je, abych maraton doběhl do 5 hodin. S konečným časem 4:53:46 tedy spokojenost.

15.11.2025  Na další maraton jsem se vypravil až do Chebu. Bylo to náročný, hlavně cestování vlakem Z domu jsem vyrážel ve čtyři ráno a vrátil se před půlnocí. V Chebu pořádali hlavně charitativní čtyřiadvacetihodinovku. Maraton k ní přifařili na poslední chvíli po přímluvě M. Šandery. Co by si čárkaři počali, v tento termín se nekonal žádný maraton. Start byl ve 12, takže jsem krásně stíhal. Počasí podzimní, pod mrakem kolem 8 stupňů, chvílemi drobný déšť. Běhalo se na okruhu dlouhém 1350 metrů, takže 31 kol. Maraton jsem rozběhl už tradičním rozumným tempem. Pryč jsou doby, kdy jsem se honil za rekordy. Půlmaraton za 2:15 tomu odpovídal. I druhou půlku docela na pohodu. Cílový čas 4:46:47.