1.1.2021 Vytvořil jsem české ultra tabulky pro rok 2020 a aktualizoval jsem dlouhodobé tabulky.

3.1.2021 Otvírací maraton letošní sezóny proběhl v lese u Staré Boleslavi pod názvem Maraton Zátopkovy běžecké stezky. Čekalo nás osm pětikilometrových okruhů plus dva kilometrové, aby vzdálensot odpovídala maratonské vzdálenosti. Trať byla zprvu po ránu přimrtlá. Postupem času, jak se teplota dostávala do plusovývh hodnot povolila a stala se mazlavou, klouzavou. Na startu osm nejnadrženějších běžců, zaběhnout si první maraton v roce 2021. Po svátcích přeci jen to nejoptimálněji neběželo, čas nevybočoval z posledních maratonských - 4:24:17. Přeci jen se maraton zapsal pro mě něčím vyjímečným. Sice to byl celkový v pořadí 311., ale v součtu i s 89 ultra se výsledný počet pěkně zaokrouhlil na 400.

9.1.2021 Druhý letošní maraton proběhl v osvědčených kulisách největšího lesa v Praze, tedy Krčském. Opět necelých čtrnáct okruhů, akorát počasí tentokrát bylo jiné, jaké ještě ve zdejším lesíku nepamatuju. Teplota kolem nuly, z minulých dní nasněžíno, na okruhu umrzlý sníh na kterém to místy klouzalo. V první polovině závodu ještě trochu nasněžilo aby pak v závěru vykouklo sluníčko. Na start v osm hodin se postavilo devět běžců, nějaké rekordní časy se nedaly díky kluzkému povrchu očekávat. Čas 4:41:45 tedy nic moc, ale zo to proběhnutí zasněženým Krčským lesíkem to stálo.

16.1.2021 Další díl čárkařského maratonského snažení proběhl opět v Krčském lese. Maraton proběhl v klasických zimních podmínkách určených spíš pro běžecké lyžování než pro klasické běhání. Však v průběhu dne jsme se míjeli s běžkaři. Na start jsem dorazil s hodinovým zpožděním, rychleji to nešlo, byl jsem po noční směně. Garminy mi ukazovaly minus pět stupňů, opět připadl čerstvý sníh, který přikryl zledovatělý podklad. Tentokrát nešlo vůbec o výsledný čas, ale přežít maraton ve zdraví. Postupně, jak se trať udupávala, byla stále víc klouzavější. Z tohoto pohledu čas 4:51:10 není vůbec podstatný. Důležité je, že jsem z celého úsilí vyšel bez úhony.

30.1.2021 Po čtrnácti dnech pauzy od maratonu opět další díl mého učinkování na maratonu v Krči. Tentokrát nevlídné počasí lehce nad nulou. Za necelé čtyři a půl hodiny na trati jsem zažil několik proměn počasí. V úvodu pěkná průtrž mračen v podobě prudkého deště, následoval déšť se sněhem, drobné kroupy, kolem poloviny závodu sněhová vánice a v závěru vykouklo na krátko i sluníčko. Tentokrát docela na pohodu, dvoutýdenní pauza byla znát. S časem 4:24:27 spokojenost. Po doběhu rychlý úprk na metro abych stihl vlak domů. Čekala mě ještě noční směna...

3.2.2021 Je sice středa, ale pořádání v pořadí dalšího maratonu v Krči nic nebrání. Mám volno, tak proč se neproběhnout do Prahy, že? Uplynuly jen čtyři dny od posledního, takže nohy se nerozbíhají tak lehce, jako normálně. Ale o čas tu už dávno nejde. Jde o ten neopakovatelný pocit v cíli, když si unavený můžu řící: tak jsem to zas zvládnul a přežil ve zdraví. No v mých letech už člověk neví, co ho může čekat... Teplota oproti předchozím lednovým maratonům příjemná, zhruba pět stupňů nad nulou. Čas není podstatný, ale pro úplnost 4:31:54

7.2. Po čtyřech dnech opět maratoneček v Krčském lese. Maraton probíhal na čerstvě napadaném sněhu, který se postupně udupal a stával se kouzavým za teploty minus 3 až 4 stupně pod nulou. Na startu nejpočetnější letošní účast čítající 18 běžců. Minulý maraton v nohách ještě znát, nešlo to tentokrát tak lehce. Takže s časem 4:26:11 spokojenost. 

17.2.2021 Je sice středa, ale kolotoč pořádání Krčským maratónů se nezastaví. Mám po noční směně, ale to mě nemůže odradit. Ostrý start v osm hodin nestíhám, vybíhám s hodinovým zpožděním. Tříkilometrový okruh je pokrytý uježděnou vrstvou sněhu, v noci navíc trošku zapršelo, trať o to víc klouže. Takže spíš vhodná na brusle než na maratonky. Teplota lehce nad nulou se bude postupně zvedat někam ke čtyřem stupňům. Ledovatá vrstva s postupujícím časem měkně, stává se z ní břečka. Je jasné, že dneska vůbec nepůjde o čas. Hlavně ve zdraví přežít. To se naštěstí stalo, výsledný čas ještě začínal čtyřkou, takže spokojenost.

28.2.2021  Po deseti dnech opět mířím do Krčského lesíka na maraton. S nadsázkou by se dalo poopravit rčení, že všechny cesty vedou do Říma. Ovšem všechny maratonské cesty vedou do pražské Krče. Počasí je tentokrát příjemně zimě jarní. Lehce nad nulou, občas vykoukne i sluníčko. Však si to užívám. Posledních pár maratonů jsem tu absolvoval na sněhu či za mrazu. To mě opravňovalo k tomu, že bych mohl atakovat svůj zde letošní nejlepší čas 4:24:17. Půlmaraton za 2:09:30 napovídal, že to bude tak, tak na hraně. No nepodařilo se. Zaostal jsem o dvě minuty. Tak třeba příště.

3.3.2021 Je středa, maratonu třeba, ikdyž mám před noční směnou. A kam jinam než do Krčského lesa. Předpověď slibovala slunečno, až 12 stupňů, skutečnost ale byla daleko horší. Inverze, lehce nad nulou, chvíli i mrznoucí mlha. Na startu se nás sešlo šest nejvěrnějších maratonců. Čas neočekávám nijak zvlášť excelentní, vždyť na start nastupuju po třech dnech od posledního maratonu. Půlmaraton mi dává za pravdu, 2:11:20. Budu se snažit čas stlačit alespoň pod 4:30:00. No, nakonec se o necelou minutu podařilo, takže celkem spokojenost.

6.3.2021  Desátý letošní maraton se odehrál kde jinde než v Krčském lese. Na startu v osm hodin nás vítalo mrazivé, ale slunečné počasí. Jelikož se jednalo o třetí maraton během šesti dní dalo se čekat, že tentokrát čas nebude patřit k těm lepším. Ale neběželo se až tak špatně, dokonce půlmaraton za 2:06:20. V druhé půlce přeci jen síly ubývaly, ale výsledný čas 4:23:07 je nadočekávání.

13.3.2021 Klasika posledních kovidových týdnů - další ze série krčských maratonů. Do Prahy odjíždím po noční směně, nestíhám startovat s ostatními v osm hodin. Startuji se tříčtvrthodinovým zpožděním. Počasí příjemné, několik stupňů nad nulou. Hned po startu cítím, že dneska to nebude žádná sláva. Své staré kosti se mi nedaří dostat do správné pohody. Postupně se na trati potkávám s ostatními běžci, některé předbíhám, jsou i tací, kteří naopak předbíhají mě. Čas na půlmaraton mé pocity potvrzuje, čas 2:12:50 nasvědčuje, že tentokrát hranici 4:30 mi nebude souzeno pokořit. Taky že ano, na stopkách mi po proběhnutí cílem svítí čas 4:34:48.

24.3.2021 Na to, že je středa všední den, sešla se Krčském lesíku hojná účast maratonchtivývh běžců. Dopočítal jsem se k číslu deset. Panuje příjemné jarní počasí, kolem osmi stupňů, občas vykoukne i sluníčko. Od posledního maratonu už uplynulo deset dní, organizmus je už zregenerovaný /až na to, že jsem poslední dva dny trávil na zahradě prořezáváním stromků/. Tentokrát si jdu maraton užít, čas neřeším. Půlmaraton za 2:07:35 nasvědčuje, že v pohodě bych se měl dostat pod hranici 4:30. A taky že jo, s rezervou šesti minut. Zkrátka, tentokrát pohodička.

27.3.2021 Po třech dnech se opět vydávám do Krčského lesa si zaběhnout maraton. V nohách je ještě cítit středeční maraton, no nebude to tentokrát procházka růžovým sadem, ale spíš trápení Krčským lesíkem. Přesně v osm hodin, když se vydáváme na trať začne nás skrápět jarní deštík. Naštěstí jen drobně a ne na dlouho. Půlmaraton 2:12:30 signalizuje, že budu rád za čas pod 4:30. V druhé půlce se spíš trápím a hlídám si čas, aby minuty začínaly dvojkou. Naštěstí jsem měl ještě minutovou rezervu, takže nakonec docela spokojenost. Ale ona se vlastně dostaví vždycky po úspěšně absolvovaném maratonu, vždyť čas pro mě nehraje až zas takovou roli. Jako takovou třešničku na dortu se večer dozvídám radostnou novinu, že jsem se podruhé stal novopečeným dědkem.

31.3.2021 Třetí maraton během týdne, na únavě "materiálu" už to je trošičku znát. Na startu v osm hodin v Krčském lese se nás sešlo sedm vyznavačů maratonského běhu. Čekal nás dosavadní nejteplejší den letošního roku s teplotami nad dvacet stupňů. Poprvé tedy letos vyběhnutí v krátkém triku a kraťasech, no prostě paráda. Půlmaraton za 2:07:50 naznačoval, že bych se měl v pohodě dostat pod hranici 4:30:00. Ve druhé polovině už chyběla lehkost, musel jsem trošku hrábnout na dno svých sil. O to větší uspokojení v cíli z dalšího absolvovaného maratonu, letos už čtrnáctého, čas 4:25:51.

7.4.2021  Je středa, maratonu třeba, jak jinak, v Krčském lesíku. Počasí klasicky aprílové, lehce nad nulou. Občas sněhové přeháňky. Občas vykoukne i sluníčko. Týden od posledního maratonu dávalo naději, že jsem stihl dostatečně zregenerovat a budu atakovat nejlepší letošní čas. Od začátku ale cítím, že to tentokrát nebude nic moc. Chyběla lehkost. Přeci jenom letošní patnáctý maraton je asi v nohách znát. Půlmaraton 2:08:35 dávám ještě relativně v pohodě. Druhá půlka mě ale stojí hodně sil, nakonec jsem rád za 4:27:01. Dnešní maraton byl zaznamenání hodný tím, že jak Libor Svozil, tak Hanka Breburdová pokořili metu dvoustého maratonu. Ještě jednou gratulace.

15.4.2021 Konečně změna! Po čtrnácti letošních účastech v řadě na maratonu v Krčském lesíku jsem uvítal, že Mirek Hasal v Berouně obnovil pořádání MH koronavirovývh maratonů. Do Berouna jsem se rozjel v očekávání zlepšení svého dosavadního letošního nejlepšího času. Běhá se zde na rovinovém asfaltovém okruhu na rozdíl od krčských zvlněných lesních cest, ikdyž též pokrytém hrubým asfaltem. Počasí na běhání výborné, lehce nad nulou, zprvu svítilo i sluníčko. Půlmaraton za 2:00:23 naplňuje očekávání, ikdyž je jasné, že pod čtyři to nebude. Ale i s časem 4:04:23 jsem na výsost spokojen.

25.5.2021 Po desetidenní odmlce od posledního maratonu mě čekal jubilejní 50. Krčský maratoneček. Martin Šandera na startu bouchl šampáňo na oslavu kulatin, takže oslava jak se patří. Na startu jsem se cítil v pohodě, desetidenní pauza mně prospěla, cítil jsem, že bych mohl prolomit nejlepší můj letošní krčský čas. Počasí pro takový výkon ideální, ani zima ani teplo, kolem osmi stupňů. Vybíhám na mé poměry docela ostře, čas na půlmaraton mně napoví, pomyslím si. V polovině jsem za 2:05:40, to opravdu signalizuje, že bych se zde mohl zlepšit. I v druhé půli mě maraton rychle ubíhá, ikdyž samozřejmě trochu zvolňuju. Poslední hodinu sleduju čas na mých Garminech, čas směřuje ke 4 hodinám a dvaceti minutám. Zkusím se vydat ze všech sil a snad tu hranici 20 minut prolomím. Mé úsilí bylo odměněno s rezervou sedmi vteřin, takže spokojenost.

28.4.2021 Je středa, od posledního maratonu uběhly pohé tři dny. Mám volno, respektive jdu na noční směnu, proč si ho tedy nezopakovat, když se koná další z nekonečného seriálu maratonů v Krči. V nohách je ještě znát nedělní, tentokrát tedy výsledný čas nebude až tak podstatný. Ale odfláknout ho též si nemůžu dovolit. Mám to přesně vypočítané na minuty, abych stihl odjezd vlaku po dvanácté hodině z hlaváku. Neměl bych na trati strávit víc jak čtyřia půl hoďky. Je příjemný jarní slunečný den. Půlku zdolávám za 2:09:05, to dává naději, že budu stíhat. Ve druhé půlce tradičně musím zpomalit, ale dobíhám s časovou rezervou za 4:25:15. Rychlo přestrojit, pádím na metro, na hlaváku stihnu si koupit plechovku piva do vlaku a hurá domů! Příjmně strávený den!

2.5.2021  Hlavní pořadatel Krčských maratonků pro zpestření tentokrát přesunul místo konání do Stodůlek. Vyměřil zde okruh dlouhý 2200 metrů mezi Stodůleckým a Nepomuským rybníkem. Čekalo nás tedy necelých 20 okruhů. Počasí tentokrát nepřálo. Přes Česko se přehnala studená vlna doprovázená prudkým deštěm. Na startu tedy ještě déšt, který nás doprovázel ještě zhruba hoďku a půl. Pak naštěstí ustal. Horší byl však prudký vítr, nepříjemný hlavně při stoupání ke  Stodůleckému rybníku. Tentokrát jsem se nemohl pořádně rozběhnout, holt třetí maraton během týdně je znát. Výsledný čas tomu odpovídal, 4:29:54. 

8.5.2021  Tak konečně první klasický "normální" maraton, v Lošticích. V sobotu ráno jsem na něj odjížděl po noční směně, není to sice ideální, ale dá se. Počasí slibovalo umoudření, po deštivých a studených dnech konečně trošku oteplení. Tedy ideální stav pro pěkné proběhnutí v okolí Loštic, čekaly nás tři okruhy s celkovým převýšením přes 800 metrů. Na startu plno známých tváří, s některými jsem se neviděl i přes půl roku. Od začátku se mi běží skvěle, při výbězích si vychutnávám nádherné rozhledy po okolní krajině, které vévodí hrad Bouzov. Běží se mi stále skvěle, tempo mně výrazně neupadá při proběhu do druhého kola, ba ani do třetího. V konečném výsledku se s časem 4:19:03 zlepšuju oproti loňsku o 10 minut a na bedně jsem druhý mezi vetošema nad 60. let.

19.5.2021 Další díl ze seriálu Krčských maratonečků se konal ve středu 19. května. Měl jsem volno, tak škoda nevyužít této příležitosti si zaběhnout maraton, jednadvacátý v letošním roce. Vstávám už o půl čtvrté ráno, abych stihl v Chocni první vlak na Prahu. Následuje rychlý přesun metrem do stanice Roztyly a desetiminutová chůze na start tak, abych stihl vystartovat v sedm hodin. Podařilo se. Počasí na květen nic moc, ale jelikož jsem tu od běhání, nestěžuju si. Pro běh je lepší spíš chladno. Ani nějaká ta přeháňka až tolik nevadí. Průběh maratonu nevybočuje z předchozích účastí, jednotlivá kola zabíhám něco mezi 19 - 20 minutami. Je jen otázka nakolik stlačím čas pod 4:30. Nějaká větší krize se nekonala, v klidu jsem dokroužil za 4:23:18, takže docela spokojenost.

26.5.2021 Prozatím rozlučkový MH koronavirus v Berouně pod pořadovým číslem 36. Na 420 metrů dlouhé asfaltové dráze jsem odkroužil sto koleček za 4:08:19. No, už jsem taty běhal rychleji, ale i pomaleji, takže celkem spokojenost.

6.6.2021 Na tenhle maraton do Krčského lesa jsem se moc těšil. Jednak Hanka Breburdová už dlouho dopředu plánovala, jak jím oslaví své kulatimy. Pěkně jí to vyšlo, na magické datum 6.6. a šedesátiny. Akorát nepočítala s tím, že ho nebude moct oslavit aktivně na trati, zraněné koleno bylo proti. Tak alespoň připravila bohatou občerstvovačku,  na které nás ochotně obsluhovala a povzbuzovala. No a pro mě to byl už 333. maraton v pořadí. Takže tenhle maraton byl vlastně ve znamení magických čísel 3 a 6. První víc jak hodina závodu mně utekla velmi rychle, to jsem prokecal s Pepou Beránkem, poté jsem se odpojil. Půkmaraton za 2:02:30 napovídal, že budu útočit na nejrychlejšé letošní zdejší čas. I v druhé půlce se mi běželo navýsost výborně, to i zásluhou Hanky na občerstvovače. S konečným časem 4:15:46 tedy navýsost spokojenost.

12.6.2021 Na maraton do Kolína jsem byl přihlášen dlouho dopředu a hlavně jsem se moc těšil. Konečně bude změna, žádné kroužení v Krčském lesíku či v Berouně. Tady trať nabízí mimo jiné i zážitek v podobě probíhání přes největší lužní les v Čechách. Trať se startem v Kolíně a otočkou na půlmaratonu v Poděbradech se běží v první půlce po levé straně Labe, po obrátce po pravostranné části řeky. Moje nadšení z účasti trochu opadlo, když jsem zjistil, že den před tím jdu na druhou dávku očkování. No uvidím v den závodu ráno, jak na tom budu. Nebudu to hrotit, kdybych se necítil fit asi budu muset maraton oželet. Navíc na den závodu byla slibována teplota až 28 stupňů Celsia. S horkem při závodě nejsem moc velký kamarád, to se můj výkon rapidně zhorší. Ráno jsem se cítil docela fit, moc jsem nepociťoval účinky očkování, takže jsme se rozjeli s Evčou do Kolína. Byl jsem rozhodnut ale jít volněji, nejít nadoraz. No stejně po startu se neudržím a začínám dávat kilometry pod 5:30. To ale naštěstí netrvalo dlouho. Půlmaraton ještě dávám v soidním pro mě časem 2:03:30. To ještě netuším, jak se protrápím v druhé půlce. Cílem probíhám vyšťavený za 4:28:58. Bohužel jsem si ho neužil tak jak jsem si to představoval. Jak se ale říká, zážitek nemusí byt příjemný, hlavně když je intenzivní.

20.6.2021 Konečně se dočkalo i Brno na poli maratonském. Jako v jednom z mála krajských měst se zde ještě nekonal maraton. Nepočítám pár ročníků na Brněnském autodromu začátkem devadesátých let, tehdy jsem též zakusil. A také nepočítám loňský počin Martina Šandery uspořádat v Brně první maraton. Spolek BehejBrno.com přišel s originálním nápadem. Uspořádat Sunrise Marathon v nejdelší den roku s prvním rozbřeskem, tedy start byl načasovám na brzkou hodinu, přesně na 4:48. To pro mě představovalo vstávat u o půl druhé abych byl včas na prezentaci v Olympia Parku, který se nachází v těsném sousedství obchodního centra Olympia. Jelikož předpověď počasí slibovala, že by se teplota měla vyšplhat někam k pětatřicítce, nikomu asi tak brzký start nevadil, mně teda rozhodně ne. Doufal jsem, že než začne pořádně pařit slunce, budu už v cíli. Trať tvořilo pět rovinatých okruhů v okolí Olympie. Jediné krátké stoupání tvořilo přebíhání přes dálnici. Za mě průběh závodu podle očekávání. První půlka v pohodě, mezičas 2:01:10. V druhé půlce jsem trošku zvadl, ostré sluníčko dávalo už o sobě znát. Doběh pár vteřin po deváté, čas tedy 4:12 a nějaké drobné. V cíli krátký odpočinek, sedám do auta, abych stihl nedělní oběd. Podařilo se!

4.-10.7.2021 Na tuhle akci jsem se moc těšil. Ve dnech 4. - 10. července se konal již 29. ročník MUMu, což je v překladu Moravský ultramaraton, což je pro neznalé sedm maratonů v sedmi dnech. Zázemí je tradičně v Lomnici u Tišnova, kde startuje první a poslední etapa. Ostaní startují v různých městech v okolí, aby cíl byl opět před školou v Lomnici. Běhá se většinou po místních silnicích, lesních, polních cestách, pěšinkách v krásné kopcovité místní krajině. Převýšení v etapě bývá k 1000 metrům, což dává punc náročnosti ve spojitosti s červencovými vysokými teplotami. První dvě etapy se mi běželo parádně. Třetí den mi nesedne teplota přes třicet stupňů, protrápím se k času přes šest hodin. Následující etapa ještě nestojí za nic, to se ještě nemůžu vzpamatovat z předchozí. Ale poslední tři maratony se už zase rozbíhám a MUM si užívám, vždyť zde panuje nádherná atmosféra.

24. - 25.7. 2021 Čtyřiadvacetihodinovka v Kladně - naběháno 164,6 km a 1. místo mezi veterány. Viz článek na hlavní stránce.

7.8.2021 Čtrnáct dní po čtyřiadvacetihodinovce v Kladně jsem vyrazil do Prostějova. V Kolářových sadech na 1,1 km dlouhém okruhu se zde každoročně pořádá 6 H RUN FREE, tedy šestihodinovka. Pro ty, kteří se nechtějí trápit celých šest hodin na okruhu umožňují pořadatelé změřit čas po uběhnutí maratonu. Už před odjezdem do Prostějova jsem byl rozhodnut to zapíchnout po uběhnutí 42,2 km. Jak se později ukázalo, rozhodnutí to bylo navýsost správné. Tentokrát mi maraton moc nesedl. Možná ještě krátký odstup od 24 hod, také vedro vykonalo asi své. Někdy po třech hodinách běhu se dostavila krize, musel jsem zvolnit. A už jsem se nezmátořil. Neumím si představit zde kroužit celých šest hodin. Takže někdy po 4 hod a 25 minutách na metě maratonu končím dost vyšťavený. Tak samozřejmě je to hlavně o nastavení hlavy. Kdyby na startu byla nastavena na 6 hodin běhu, asi by neměla šanci namítat, ale tentokrát to měla nastavené "jen" na maraton.

14.8.2021 Na sobotní Rajecký maraton na Slovensko jsme s Evčou vyráželi už v pátek brzy ráno. Páteční odpoledne jsme chtěli strávit v termálech v nedalekých Rajeckých Teplicích. Odpolední teplota vystoupala ke třicítce, takže ani tak termální voda nebyla potřeba, ale i tak jsme si to užili. Nejčastěji jsem byl namočený v tureckých lázních, střídání teplé e studené vody bylo super. K večeru jsme se ubytovali v penzionu Raj a vyrazili na večeři. Vyhráli to samozřejmě brynzové halušky. Na maraton následující den jsem se moc těšil. Panuje zde výborná atmosféra, kterou v Čechách jen tak nenajdeš. Celé městečko maratonem žije. Moje nadšení trošku kazila předpověď počasí, opět mělo být horúco. Na startu se zdravím se známými kluky jak z Čech tak ze Slovenska. Start je v devět hodin, sluníčko ještě tolik nerozpaluje. Na první občerstvovačce zjišťuju potěšující věc. Podávají tu kromě jiného i vodu Rajec v půllitrových flaškách. Tak to bude super. Něco málo upiju /jinak ještě jonťák či kola/ a zbytek vyleju na sebe, abych se ochladil. Takhle jsem to praktikoval na všech občerstvovačkách a zřejmě mi to šlo k duhu. Nedostavila se žádná výrazná krize ovlivněná horkem. Tentokrát jsem si maraton moc užil, dostatek sil mi vydržel až do konce i na závěrečný finiš před zaplněným rajeckým náměstím. Čas 4:18:03.

21.8.2021  Horské maratony neběhám moc často. Ten letošní Jesenický jsem si nechtěl nechat ujít a dokonce jsem se na něj těšil! Předpověď počasí byla navýsost příznivá, slunečno, teplota vysoko nad dvacet stupňů. Pravda, na vrcholech Jeseníků to bude o dost níž, ale pro běh příjemně. Čekala mě náročná trať s převýšením 1700 metrů. Start byl v Ramzové, na úvod stoupání na Šerák, pak Keprník, přes Červenou horu seběh na Červenohorské sedlo. Poté opět stoupání po hřebenovce a přes Švýcárnu na nejvyšší bod Praděd. Pak nás čekal seběh na Ovčárnu a stoupání na Petrovy kameny. Opět několik km po hřebenovce na které se občerstvíme u Jelení studánky. Pak už seběh po Ztracených kamenech a je tu pár km do cíle. Maraton jsem rozbíhal rozumně, vědom si, co mě všechno čeká. Jen jsem musel dávat pozor na došlapování pod nohy, abych nezakopl a nerozmázl se na kamenitých stezkách a cestách. Z ultra jsem zvyklý běhat ekonomicky, nezvedat nohy. Po výběhu na Šerák se pole běžců začíná natahovat. Že jsem zvolil rozumné tempo svědčilo to, že počas celého běhu bylo daleko víc běžců, které jsem předbíhal než naopak. To pak přispěje k běžecké pohodě. Maraton takhle docela rychle ubíhal, žádná krize se naštěstí nedostavila. Zpestřením při výběhu na Praděd byly davy turistů toužící navštívit nejvyšší vrchol Jeseníků. Do cíle dobíhám v čase jen o dvě minuty horším než před dvěma lety a o čtyři před čtyřmi lety. Taková malá útěcha, s přibývajícími roky se až tak razantně nezhoršuju. 

5.9.2021 MH maraton v Berouně byl můj 37. letošní v pořadí. Sice jsem na něj odjížděl po noční směně, ale docela jsem si na něj věřil. Od posledního uběhla dostatečná doba 14 dní na zregenerování. Chtěl jsem učinit pokus dostat se letos poprvé pod čtyři hodiny. Dříve by to pro mě byla hračka, ale s přibývajícími roky čím dál tím větší problém se dostat pod tuto hranici. V Berouně se běhá sto koleček na inlajnové asfaltové dráze kolem fotbalového hřiště. A bylo to spíš takové dostaveníčko čárkařů, neboli sběračů maratonů. Hned po startu musím zvolit takové tempo, aby čtyři hodiny byly reálné. Kilometry zpočátku dávám za 5:15 až 5:30. Jsem si vědom, že takto nastavené tempo v druhé půlce neudržím, tak ať mám nějakou rezervu. Půlmaraton za 1:43 vypadá nadějně, ovšem už tak rychle jako po startu to nejde. Kilometr dávám někde kolem 5:45 - 6:00, to by mělo stačit. Pořád se držím na třetím místě, přede mnou jen Ivan a Petr. A v tomhle pořadí dobíháme i do cíle. Časomíra se mi zastaví na čase 3:52:05, takže absolutní spokojenost.

11.9.2021 Už na startu Kladenského maratonu jsem cítil, že to tentokrát nebude ono. Šest dni po letošním osobáku v Berouně jsem se ještě necítil na to, že bych měl opět atakovat čtyřhodinovou hranici. Vybíhám tedy opatrněji, v nohách necítím onu lehkost, která je potřeba k rekordním metám. Počasí běžcům přálo, na sluníčko jsme tentokrát mohli zapomenout. Naopak, závodiště občas zkrápěl déšť, na teploměru maximálně 21 stupňů. Na měte dvaceti km jsem v čase 1:55, to porvrzuje můj předpoklad. V druhé polovině spíš trápení než pohoda, tak už to bývá. Cíl se nekonečně vlekl, dočkal jsem se ho v čase 4:11:27. 

3.10.2021 Tři týdny od posledního maratonu jsem vyrazil na jeden z mých nejoblíbenějších maratónů a zároveň mi i geograficky nejbližší. Skvělý zážitek z maratonu umocňovala i předpověď počasí, teplota na začátek října luxusní, kolem dvacetí stupňů, slunečno. Náladu mi trošku kazilo pravé kolínko. Od Kladna, kdy jsem běžel naposledy maraton jsem v něm cítil lehkou bolest. Sice to neznemožňovalo běhat, ale přeci jen kazilo běžecký pocit. Proto jsem se rozhodl v Hradci raději neběžet na doraz, abych si ještě nepřitížil.Výsledný čas tedy není vůbec podstatný, hlavní zpráva je ta, že koleno vydrželo a můžu pokračovat v další krasojízdě:

9.10.2021 Na maraton do Benešeova u Semil už jezdím s přestávkami přes dvacet let. Letos jsem se moc těšil, vždyť naposledy jsem tu byl před pěti lety z důvodu kolize s maratonem ve Stromovce. Běhá se zde za silničního provozu obrátková trať na 10,5. km, tedy dvakrát. Počasí bylo dosti chladné, ale slunečné. Běžec se kromě kličkování mezi auty mohl též kochat zabarvující se podzimní krajinou kolem řeky Jizery. Koleno staále trochu pobolívá, nechci ho moc trápit a tak maraton nejdu na 100%. Podstatné je přežít ve zdraví a užít si maraton, což se v podstatě podařilo. Mezičas na půllce za 2:12:45 signalizoval konečný výsledek někam k čtyři a půl hodinám. Nakonec jsem tuto hranici přešvihl o čtyři minuty, ale neva. Celkově 350. maraton byl na světě. A letošní v pořadí 40.!

13.10.2021 Po čtyřech měsících parta pražských maratonců opět obnovila pořádání středečních maratonů v pražském Krčském lesíku. Ve středu jsem měl před noční směnou, tak proč si nespestřit všední dopoledne, že? Čekal nás tradičně něco přes tři kilometry dlouhý zvlněný okruh, který jsme museli natočit skoro 14x. Počasí chladné, podzimní. Moje plány na startu byly jednoduché, jít volně, abych se zdravotně nezničil. A aby na začátku nebyla číslice 5. Půlmaraton za 4:24 dával naději, že by to tak mohlo dopadnou. A taky že jo, ještě s šesti minutovou rezervou.

16.10.2021  Na třetí maraton během týdne jsem vlakem zajel do Kroměříže na tradiční Chřibský maraton. Jedná se o docela náročný maraton s výběhem na Bunč, což představuje 300 metrové převýšení. S vědomín posledních utrápených maratonů jsem toho tentokrát moc neočekával. Jen jsem si to chtěl užít a hlavně přežít pokud možno ve zdraví. Což, když to píšu,  nejsem schopen zhodnotit. Čas tragický, ale naštěstí na začátku byla ještě čtyřka. O to větší překvapení v cíli, když jsem se dozvěděl, že jsem na stříbrné bedně mezi vetoši nad 60 let.

16.10.2021 Chřibský maraton v Kroměříži byl na nějakou dobu můj poslední maraton. Pravé koleno se ozývá čím dál tím víc, takhle s bolestí to běhat nejde dál. Po návštěvě ortopeda, vyšetření na magnetické resonanci nutno podstoupit artroskopickou operaci - prasklina na menisku.

15.12.2021 Cestou do práce jsem překonal hranici 170 000 naběhaných km