4.1.2017 Aktualizoval jsem svoje, české i světové tabulky. Snad budou OK.

11.1.2017  Jsou dlouhé zimní večery a tak jsem "prolustroval" svůj ultra archiv a sestavil přehled šampionátů České republiky na 100km, 24 hodin a 48 hodin. Myslím, že takový přehled u nás ještě nikdo nesestavil, doufám že odpovídá realitě. Kdyby přeci se našla nějaká chybka, prosím ozvěte se, rád ji opravím. Přehled je na odkazu České ultra tabulky.

14.1.2017 První letošní maraton v Ostravě - Třebovicích pod názvem Memoriál Jaroslava Dubničky. Trať obrátková něco málo přes 2,5km, tedy absolvování 8x. Počasí na leden docela příjemné, kolem nuly, na trati místy zbytky sněhu, zmrazky. Účast na maratonu jsem zvažoval, protože jsem ještě cítil natažený úpon stehenního svalu ze Silvestrovského běhu v Kostelci a tedy jsem toho moc v poslední době nenaběhal. Nakonec jsem se rozhodl pro účast s tím, že poběžím volněji. A čas tomu odpovídá - 4:28:51. Tak hlavně, že jsem to přežil ve zdraví. Po té vyhlašování výsledků v hospůdce na hřišti u Otty Seitla a též oslava 500. maratónu Petra Hrčka.

4.3.2017  No konečně. Po jeden a půl měsíční pauze, opět další maraton. A ne jeden, v sobotu jsem stihl hned dva, ikdyž doběh toho druhého byl nad ránem až v neděli. Konečně jsem měl volno v práci a v termínovce figurovaly dva maratony. První v Plzni kolem Boleveckého rybníku se startem v 10:00 a v Ostravě se pořádal 1. ročník nočního maratonu se startem ve 22:00. Zkusil jsem je ligisticky propojit a vyšlo mně, že by se daly stihnout. No škoda toho nevyužít. Jen to chtělo stihnout v Plzni pendolíno s odjezdem pár minut před čtvrtou, v Ostravě příjezd ve 20:30. Vše klaplo tak, jak jsem naplánoval. V Plzni panovalo krásné jarní počasí s teplotou nad 15 st. Celsia. Nemám zatím moc naběháno, čas čtyři minuty přes čtyři hodiny není nic s čím bych se schtěl chlubit. To jsem nevěděl, co mě čeká v Ostravě. Katastrofa. Byl jsem vytuhlý, nešlo to vůbec rozběhnout, navíc jsem neměl energetické gely, bez kterých se při maratonu neobejdu. Protrpěl jsem tři čtvrtiny maratonu a tempo spíš odpovídalo ultramaratonu. Můj dosovadní antirekord, čas přes pět hodin hovoří za vše. Zázemí bylo v jedné porubské hospůdce a jediným škraloupem na organizaci závodu bylo, když jsem zjistil, že těsně před mým doběhem došlo pivo. Asi jsem se měl víc snažit a doběhnout dřív. Jinak super akce, zas něco nového, dvoumaraton v jednom dni jsem nikdy ještě neběžel a též ani noční maraton.

18.3.2017 Čtvrtý letošní maraton v Unhošti. Odjížděl jsem na něj po noční šichtě, takže ne zrovna ideální stav. Počasí se naštěstí umoudřilo. Celou noc pršelo, jak přecházela studená fronta, ale dopoledne pršet přestalo, jen foukal nepříjemný nárazový vítr. V Unhošti se běhá na 4,195 metrovém okruhu přes centrum města za plného provozu. Letos poprvé jsme byli vybaveni čipy, takže žádné ruční počítání koleček, vše obstaral počítač. Letos zkraje roku mám oproti loňsku skromnější plány, byl bych spokojen, kdyby maraton dal pod čtyři hodiny. Podařilo se, letos poprvé pod čtyři za 3:50:53

22.4.2017 Pro pracovní vytížení až po měsíci další maraton, ach jo. Zkus maraton Kuks byl můj letošní pátý. Velký okruh je zhruba z poloviny veden terénem a z druhé po silnici. Značné výškové převýšení, asi na 19 kilometru stoupáme na 671 vysokou Zvičinu, na asi 27 km máme občerstvovačku na přehradě Les království.

Počasí nic moc, fouká dost velký vítr, zato výhledy na Krkonoše a do okolí fantastické. Čas taky nic moc, 4:18:43 stačil na 4. místo v kategorii.

30.4.2017 Poslední dubnový den, nebo-li na čarodějnice účast na letošním šestém maratonu v Plzni. Tradiční trať kolem Boleveckého rybníka znamená třináct okruhů. Počasí ideální, ani moc zima či teplo. Sice nejlepší letošní čas, ale jen o 9 vteřin stačil na 2. místo v kategorii nad padesát let.

7.5.2017 Ač se nerad účastním masových závodů, tentokrát jsem učinil výjimku a běžel v Praze maraton. Měl jsem v práci volný víkend, škoda toho nevyužít. Předcházející večer jsem měl za sebou oslavu švárových šedesátin, ještě že se nemusí na startu dýchat do balonku. Podle toho to taky na trati vypadalo. Ze začátku jsem se nemohl pořádně rozběhnout. Hlavní cíl byl ale splněn, běžet pod čtyři hodiny. Nějak si v poslední době pomalu začínám zvykat, že čtyřhodinová hranice pro mě začíná být strašákem. Nádherná atmosféra, plno známých, přející počasí, co víc si přát. Čas 3:57:04.

13.5.2017 V pořadí osmý letošní maraton v Lošticích v rámci mistrovství Česka v ultramaratonu. Odjížděl jsem na něj po noční směně a ne po zrovna vydařených přechozích maratonech s ne příliš velikým očekávání. Ale jak už to bývá, když moc nic neočekáváme, dopadne vše naopak. Po dlouhé době dobrý pocit se zaběhnutým maratonem v letošním nejlepším čase 3:47:29 ač ne na zrovna nejlehčí trati vedené terénem se značným převýšením. V průběhu závodu nás zastihla prudká přeháňka s bouřkou. Výkon stačil na sedmé místo celkem a třetí v kategorii nad padesát let.

V průběhu minulých dní došlo k uvolnění pravidel pro započítávání absolvovaných maratonů. Nově se můžou započítavat etapy zaběhnuté v rámci MUMu. Takže si můžu započítat dalších 19 maratonů k dobru a nově jsem tedy na počtu 204 uběhnutých maratonů.

27.5.2017 První letošní ultramaraton - dvanáctihodinovka v pražské Stromovce. Jako tradičně skvělá atmosféra, značné teplo a výborné výkony na prvních místech jak v kategorii mužů i žen. V parku se běhá na skoro dvoukilometrovém okruhu, skvěle zásobená občerstvovačka. Předpoklady pro dobrý výkon, až na to teplo, které mě umořilo. Nespokojen s naběhanými kilometry, nakonec se  musím uspokojit s pokořením sto kilometrové hranice. Alespoň první místo v kategorii nad padesát let těsně, jen necelých tři sta metrů před druhým Pavlem Fenykem. 

24.6.2017   205. celkově a 9. letošní maraton jsem si zaběhl ve slovenské Čadci pod názvem Kysucký maraton. Trať je zde obrátková podél řeky Kysuca směr Makov. Výbornou atmosféru závodu v prostoru startu a cíle na Matičném náměstí i na trase kazilo běžcům tradiční velké teplo a též velký provoz aut na trase závodu. Tentokrát jsem se nedostal pod čtyři hodiny, vedro se podepsalo. Čas 4:06:04 stačil na deváté místo v kategorii 50 - 59 let.

Ve dnech 2.-8. července se konal už 25. ročník Moravského ultramaratonu. Jedná se o etapový závod na 7 maratónů v členitém terénu Hornosvratecké vrchoviny se základnou v městysi Lomnice. Zaměstnání mi dovolilo se zúčastnit tří etap - maratónů. První etapy zvané Olešnická, druhé nazvané podle místa startu Boskovická a poslední sedmé nazvané Cimrmanova, na kterou jsem odjížděl nevyspalý po noční směně. Časy a umístění asi nejsou důležité. Podstatné je, že jsem si pěkně zaběhal přírodou v nádherné atmosféře, kterou vytvořili jak pořadatelé, tak i běžci. Závěrečné vyhlašování výsledků mělo slavnostnější ráz z důvodu konání 25. ročníku. 

27.7.2017 Po nezvyklém týdenním marodění doprovázené i horečkami a nuceném odvolání účasti na osmačtyřicetihodinovce v Kladně jsem si o týden později zaběhl v Praze další maraton. Z tohohle pohledu byl cíl jednoznačný - přežít. A to se podařilo. Čas podle očekávání  žádní sláva - 4:08:27, ale to není až tak podstatné. Běhalo se ve Stromovce na 5,27 km dlouhém okruhu, který jsme museli absolvovat osmkrát. Start byl nezvykle odpoledne v 15:30. Počasí tentokrát bylo milosrdné, žádné tropické teploty jako v minulých letech.  

31.7.2017  Dnes cestou do práce jsem pokořil bájnou hranici 150 000 naběhaných kilometrů. Co se za tímto kvantem kilometrů skrývá? Třicet let jako jediný dopravní prostředek na přesun do práce svoje vlastní nohy, tisíce naběhaných tréninkových kilometrů, 209 absolvovaných maratónů, na 80 uběhnutých ultra. Řečí přesných čísel 13 636 hodin čistého času stráveného běháním, což je v přepočtu víc jak půldruhého roku v poklusu. 

19.8.2017 Před týdnem jsem vyrazil nočním rychlíkem na Slovensko, na Rajecký maraton. Bohužel jsem nedorazil. Někde u Lipníka nad Bečvou se porouchala mašinka o půl třetí ráno a nabrali jsme zpoždění, takže bych nestíhal start. V Bohumíně jsem to otočil a vrátil se dopoledne domů. V pořadí 210. maraton jsem si tedy odbyl až o týden později na Jesenickém maratonu. Jedná se o horský maraton s převýšením skoro 1800 metrů a se startem v Ramzové. Běží se po horským cestách i pěšinách přes Šerák, Červenohorské sedlo, Švýcárnu, Praděd, Ovčárnu, Jelení studánku s cílem na Skřítku. Počasí sice hrozilo, že bude pršet, ale naštěstí se maraton obešel bez deště. Docela ideální počasí, ikdyž nás často doprovázela mlha a byli jsme ochuzení o nádherná jesenická panoramata. Můj výkon měl opět sestupnou tendenci, přání zaběhnout pod pět hodin se nezdařil, čas 5:15:29 mluví za vše.

27.8.2017 15. letošní maraton na mé "domovské" trati v Rychnově nad Kněžnou. A další můj antirekord. Pří své už 18. účasti na tomto maratonu zatím můj nejhorší výkon, čas 4:36:27 hovoří za vše. Navíc mě chytlo koleno a kvůli bolesti jsem musel zpomalit. Jen doufám, že to nebude nic vážného a pár dní klidového režimu vše napraví.

8.10.2017 Po šestitýdenní paouze vynucené léčením bolestivého kolene opět maraton, tentokrát v Hraci Králové. Před startem jsem byl na pochybách, zda se ho mám zúčastnit či nikoliv. Koleno ještě není úplně doléčené, trošku ještě pobolívá. Rozhodlo, že nemalé startovné už bylo dávno zaplaceno a hradecký maraton je pro mě srdeční záležitost. Šel jsem ale do něj s tím, že ho půjdu volně. Však jsem toho v poslední době moc nenaběhal. Rozbíhal jsem v tempu kolem a něco málo přes 6 min na kilometr a snažil se ho držet až do konce. Úžíval jsem si každý kilometr a čekal, jestli koleno nevyšle nějakou jobovku. Naštěstí ne! Zadařilo se. Maraton jsem absolvoval bez újmy na zdraví v pohodovém tempu a to mi vlilo chuť do dalších tréninkových kilometrů i dalších zaběhlých maratónů.

14.7.2017  17. letošnímu mému maratonu v pražské Stromovce přálo počasí. Od rána svítílo sluníčko, teplota se za poledne vyšplhala ke dvaceti stupňům, problematické koleno vydrželo, od minulého týdne zlepšení o čtvrt hodiny. Zkrátka maraton, na který budu rád vzpomínat. V posledních letech se zde běhá deset okruhů po 4,195 metrech se zázemím na stadionu Olympu Praha. Maraton ve Stromovce je nejstaršímv Čechách, pro mě to byla už jedenáctá účast zde.

21.10.2017 Dneska jsme si s Evčou udělali výlet do Kroměříže. Já mířil na Chřibský maraton, Evča za známými. Jedná se o náročný silniční maraton s výběhem na hřeben Chřibů, Bunč. Začal jsem raději opatrně, koleno se ještě ozývá a taky asi 300 metrové převýšení mezi 12. až 26. kilometrem budilo respekt. Z Kroměříže jsme vybíhali za mlhy, teplota kolem 12 stupňů, celkem tedy ideální počasí pro běh. Akorát zrovna moc ne na kochání se zabarvenou podzimní krajinou. Díky volnějšímu začátku se mi běželo pohodově, až při seběhu z Chřibů jsem trochu zrychlil. To mělo za následek, že nezvykle jsem měl první půlmaraton pomalejší/2:07/ než druhý.Výsledný čas 4:11:53 odpovídá realitě, hlavně že jsem ve zdraví přežil. Už za tři týdny mě čeká čtyřiadvacetihodinovka v Chile.

28.10.2017  Horolezecký maraton v Sosnové u České Lípy byl již čtvrtý v řadě v intervalu jednoho týden. Dlouho jsem se rozhodoval, zda na něj jet, navíc jsem byl po noční směně. Nakonec jsem se rozhodl k účasti, pojal ji víceméně tréninkově. Za čtrnáct dní mě čeká čtyřiadvacetihodinovka v Santiagu, nechtěl jsem se zdravotně odrovnat, hlavně koleno. Výsledný čas proto 4:23:53 není důležitý, hlavně že jsem ve zdraví přežil.

6.11.2017 Dneska vyrážím na poslední kontinent, na který ještě nevkročila moje běžecká noha. O víkendu 11.-12. listopadu mě čeka v chilském Santiagu čtyřiadvacetihodinovka. V přípravě mě zlobilo docela koleno tak uvidím, jak to půjde. Čekájí mě asi docela náročné dny. Cestou tam přestupy v Miláně, Amsterdamu, Atlantě. Dvě noci strávené na letišti a v letadlech. Tak snad ty dva dny volna před závodem se dám do kupy. Doufám, že se moc zdravotně nezruším a pak mám ještě 9 dní na poznávání Chile. Návrat 22. listopadu. Už se moc těším!

24.11.2017  Tak jsem se včera vrátil ze sedmnáctidenní výpravy do Chile, a na skok i do Argentiny. Z těch 17 dní ale ukrojily 4 dny na přesun tam a nazpět. Hlavním mottem byla účast na 24 hodinovém běhu v Santiagu a samozřejmě, když jsem vážil tak dalekou cestu, chtěl jsem něco i málo vidět. Vlastní závod probíhal na 400 metrové atletické dráze, na které se kroužilo celých 24 hodin. Závod provázelo tropické počasí, jako jediný mimo americký účastník jsem určitě snášel hůře než místní. Hodně ztrátového času i metrů navíc díky asi 20 metrů vzdálené občesrstvovačce od dráhy, která nebyla ani nijak bohatě zásobena. Výsledných 136,8 km a 6. místo nijak oslnivých, ale díky podmínkám a přibývajícím letům odpovídající. Po závodě jsem měl ještě 9 dní na pobyt a poznávání v Chile. Ze Santiaga jsem se přesunul k moři, do asi 120 km vzdáleného Valparaisa. Město je zapsáno na seznamu Unesco díky mnohým pahorkům posetých barevnými domy i chudinskými chatrčemi. Zde jsem vydržel v nesčetných křivolakých uličkách bloudit celý den. Jeden den v sousedním letovisku Viňa del Mar a jeden den jsem si dopřál polehávat u moře. Pacific sice studený, ale to mi nemohlo zabránit, abych se nesmočil. Poté přesun do 400 kilometrů vzdálené argentinské Mendozy. Zde jsme ztrávil prohlídkou dva dny. Snad největší zážitek při návratu do Santiaga. Přejezd And s pohledem na skoro sedmitisícovou Aconcaguu. Hřeben překonáváme ve výšce 3200 metrů tunelem,který je zároveň hranicí mezi Chilem a Argentinou. Ještě jeden den na rozloučenou v Santiagu a následující den odlet domů. Fotky možno shlédnout na: www. ultravlasta.rajce.net. 

30.11.2017  Do sekce články jsem přidal krátké povídání o mé účasti na čtyřiadvacetihodinovce v Santiagu de Chile.

17.12.2017 Dvacátý letošní maraton na stříbrnou adventní neděli v Plzni. Přesněji maraton kolem Boleveckého rybníku, běhá se 13 okruhů. Teplota lehce nad nulou, občas proletoval sníh. Začal jsem jako v poslední době opatrněji, půlmaraton přesně za dvě hodiny. Běželo se mi stále skvěle, po pozřetí energetického gelu mi jakoby narostla křídla. Nepřišlo očekávané zpomalení, ale rychlost jsem nejenže udržel, dokonce i trošku v závěru zrychlil. To když jsem uviděl šanci na pokoření čtyřhodinové hranice. Podařilo se. Čas 3:59:01 a třetí místo mezi padesátníkama.